MAS Sdružení Západní Krušnohoří

Víte, že.....? + recepty + léčitelství

Med

Med pomáhá léčit, ale také působí jako prevence proti nemocím. Řada lidí tohle ví a zdravé účinky medu využívá ve svém léčitelství. Včelí med nemá stále konstantní složení, a proto nemůže být uznán jako lék, i když léčivé účinky rozhodně má. Známé rčení praví: "sklenice medu - půl lékárny domu".

Vznik medu 

Uvádí se že včely musí navštívit až 5 milionů květů aby nashromáždily 1 kg medu. Med donáší včely létavky, aromatické látky jim umožňují vnímat charakteristickou vůni květin podle které se také orientují. Včela nasaje tekutinu na květu či na zadečku mšic, mer a červců přes své lízavě sací ústrojí do medného váčku. Váček je od žaludku oddělen chlopní, která pouští tuto látku do žaludku, zpět však nikoliv. Nemůže tak dojít k natrávení a následného použití. Včela tuto tekutinu přenese do úlu, kde ji vyvrhne a letí dále za pastvou.

O nektar či medovici se už následně starají včely mladší, v úle. Tyto včely pak přemění  nektar odpařením vody na med. Nektar má asi 70 % vody, kdež to med má méně než 18 %.Včely se vody  zbavují neustálým nasáváním a vyvrhováním do plástů. Během tohoto celého procesu je tato látka obohacována enzymy a proto, hlavně díky nim vznikne med. Odpařování vody rovněž napomáhá mávání křídel včel, které díky tomu vytváří neustálý proud vzduchu, který odvádí přebytečnou vodu česnem z úlu ven.

Jak mile koncentrace vody v medu je nižší ukládají ho do buněk,kde ještě postupně zraje.Když med dosáhne 16% - 18% vlhkosti tak ho v buňkách zavíčkují.Před odebráním medu ze včelstva by mělo  být zavíčkováno alespoň 2/3 plástu(rámku)-známka zralosti k odebrání rámku ze včelstva. Včelař ho pak pomocí odvíčkovací vidličky musí odvíčkovat a v medometu pomocí odstředivé síly získat. Dnes existují i odvíčkovací stroje, které používají velkochovatelé včel.

Včely uložený med potřebují na uživení dlouhověkých včel v průběhu zimy. Průměrné včelstvo spotřebuje za zimu asi 15 kg medu. Během celého roku je to pak až 90kg medu. Včelař včelám odebere okolo 30 kg medu, čili odebírá to, co si uchovávají na zimu. Proto se před zimou včely zakrmují cukerným roztokem a to 15 kg cukru.

Účinky medu 

V medu jsou mimo jiné také přepracované enzymy z hltanových žláz včel, a proto je zdravější než běžný cukr. Také obsahuje na rozdíl od cukru vitamíny a minerální látky. 

Med pomáhá při: 
  • prevence před nemocí

  • rekonvalescenci po různých nemocech

  • při nachlazení dýchacích cest

  • u žaludečních vředů

  • při nespavosti

  • při onemocnění jater a žlučníku

  • při žloutence

  • při chudokrevnosti

  • při pálení žáhy

  • u poruch trávení a přecitlivění nervů

  • na vysoký krevní tlak

     Med zvyšuje přirozenou odolnost organizmu, ovlivňuje krevní oběh, vyživuje srdce a obsahuje látky tvořící kosti. Posiluje nervovou soustavu, dobrý spánek, dobrou náladu a paměť. 

(autor: Lukáš Pletka)

Medovice

je produkována jako výměšek hmyzu (Hemiptera), kde patří zástupci červců, mšic a medovnic? Tento hmyz má charakteristické své ústní ústrojí, kterým nabodává síťovinu cévních drah listů nebo jehlic stromů, vysávají rostlinnou šťávu, z které zužitkují některé látky – především bílkoviny. Zbylou rostlinnou šťávu, velmi bohatou na cukry, vystřikují ve formě kapének na povrch listů nebo jehlic. A právě tyto kapénky sbírají včely jako medovici.
 
Medovicový med se od květového liší:
• svou tmavší barvou,
• vyšším obsahem minerálních látek a popelovin,
• vyšším obsahem volných kyselin,
• vyššími hodnotami specifické elektrické vodivosti,
• vyšším obsahem dusíkatých sloučenin (aminokyseliny),
• menším obsahem invertních cukrů (glukóza a fruktóza),
• vyšším obsahem oligosacharidů,
• silnějším inhibičním účinkem na mikroorganismy.
(autor: Radim Janeček)
 

Pyl

Pyl jsou samčí pohlavní buňky rostlin. Každá rostlina má svůj specifický tvar, velikost a barvu pylových zrn. Včely sbírají pyl pomocí chloupků na povrchu těla, nožkami je za letu pomocí kartáčků na předním páru noh stírají, zvlhčují slinnými žlázami nebo donášeným nektarem a spojují do tvaru malého polštářku - Rousku, ukládají do košíčku na posledním páru noh a donášejí do úlu. Dále se o ně postarají úlové včely. Ukládají je do buněk, stlačují hlavičkou aby vytlačily vzduch a když jsou buňky zaplněny asi ze dvou třetin, pokryjí je medem. V uloženém pylu vzniká z cukru za přítomnosti bakterií mléčného kvašení kyselina mléčná, která pyl konzervuje. V tomto stavu si dlouho udrží výživnou hodnotu a je pro včely dobře stravitelný. Je zdrojem bílkovin pro tvorbu tělesných buněk a látkovou výměnu, pro činnost voskotvorných žláz a umožňuje tvorbu krmné kašičky pro plod a matku.

Významnými složkami v pylu jsou bílkoviny, tuky, glycidy, minerály, velké množství aminokyselin a enzymů, cukry, různé druhy kyselin včetně kyseliny nukleové, éterické oleje, vitamíny aj.

Podle tvaru pylových zrn pod drobnohledem a podle barvy pylových Rousku lze určit, z jakých rostlin byl pyl sbírán. Pyl mají také jehličnaté stromy, ale ten není pro včely dobře stravitelný a není pro ně atraktivní. Rovněž tak i pyl z trav a obilnin. Největšími dárci pylu pro včely jsou kvetoucí listnaté stromy, ovocné stromy, keře drobného ovoce a kulturní rostliny, jako jetel, svazenka,okurka.

Speciální mřížkou může včelař pylové Rousky od včel odebírat, ukládat je sušené, zmrazené, nebo uměle mléčně zkvašené. Pro svůj velmi cenný obsah je pyl využíván ve farmacii a kosmetice. Pro včely však vždy zůstává „včelím chlebem“.  (autor: Lukáš Pletka)

Včelí vosk

Vosk je metabolický produkt voskotvorných žláz včel, který včely používají ke stavbě díla.Produkují jej přestavbou cukrů a pylů v trávicím a voskotvorném ústrojí mladé dělnice od 13. do17. dne - včely stavitelky - v podobě voskových šupinek na spodní části těla, na tzv. zrcadélkách.Starším včelám toto ústrojí zakrňuje, podle potřeby, kupř. při rojení, mohou být voskotvorné žlázy opět uvedeny v činnost. Kusadlami zpracovávají voskové šupinky na voskovou hmotu, kterou tvarují buňky včelího díla a vytvářejí plást. Včely v buňkách plástu vychovávají plod, ukládají do nich pyl, zpracovávají v nich a zahušťují medové zásoby. Plodové buňky na konci vývoje včelí nebo mateří larvy přikryjí voskovým prodyšným víčkem. Stejně tak uzavírají zásobní buňky, je-li med zralý, avšak tehdy z desinfekčních důvodů potahují víčka propolisem (viz dále - propolis). V živočišné říši je to jev ojedinělý a pro včely velmi typický.

Včelí vosk má charakteristickou aromatickou vůni, plastickou konzistenci, není mazlavý. Při teplotě nad 30 °C je tvárný, avšak netaje. Má poměrně vysoký bod tání, 62 až 64 °C. Chladem tuhne a křehne. Rozpouští se v chloroformu, benzinu aj. Protože má vysoký bod tání, je v letních měsících přes vysokou teplotu a vlhkost odolný a schopný nést v úlu velké zatížení plodem a mednými zásobami. Vosk vylučují i jiné druhy hmyzu. I když je chemické složení vosku známé, včelí vosk nebyl nikde a nikdy uměle vyroben.

Aby mohl včelař s včelím dílem pracovat, vkládá do úlu dřevěné rámky, do nichž včely postaví voskové dílo - včelí plást. Včelař ale také pomáhá včelám ke stavbě díla tím, že do prázdného rámku vloží mezistěnu, tj. slabý list s vylisovaným základem buněk, vyrobený ze včelího vosku. Pokud včely postaví plásty mimo rámky, nebo v přírodě v dutinách stromů, říká se jim „divočina“ a jsou-li zaplněny medem, je to „strdí“.

Včelí vosk je vzácná surovina. Je získáván vytavením z vyřazených včelích plástů nebo během medobraní  odvíčkováním medu tzv. Voštiny. Voštiny přímo od včelaře jsou  nejlepší pro domácí výrobu mastí atd. Neboť u nás se léčí pouze v bez snůškovém období, a proto vosk neobsahuje žádné chemické přípravky.Dříve byl nejčastěji používán k výrobě svící, zejména v kostelích, nyní je používán v průmyslu a zejména ve farmacii, kosmetice a lékařství (voskové zábaly).  (autor: Lukáš Pletka)

Mateří kašička

Mateří kašička je výměšek žláz mladých včel - kojiček - podávaný v prvních 3 dnech plodu dělnic a trubců a po dobu celého larválního stadia vývoje je zkrmován plodem budoucí matky. Je vkládán i do mateří buňky před jejím zavíčkováním. Po celý život matky tvoří její výhradní potravu. Včelař získává mateří kašičku z otevřených matečníků malou dřevěnou nebo jinou nekovovou lžičkou (kromě nerezové) a ukládá ji do skleněné dobře uzavíratelné nádobky. Skladuje se při teplotě nižší než +4 °C, bez přístupu světla, vlhkosti a vlivu škodlivin. Takto uložená mateřská kašička vydrží několik měsíců při zachování jakosti. V lyofilizovaném - vysušeném - stavu může být dlouhodobě skladována.

Mateří kašička je tekutina bílé až nažloutlé barvy, želatinové konzistence, typické slabě kořeněné vůně. Má slabě kyselou chuť. Kromě více než poloviny vody obsahuje mnoho různých látek -cukrů, tuků, bílkovin (podobných lidským albuminům a globulinům), aminokyselin, (většiny)vitamínů, aj. V mateří kašičce byly prokázány biologicky velmi účinné látky, jako je acetylcholin,antibiotické látky a látky hormonální povahy, které mohou ovlivňovat hormonální a genitální systém organismu. Vykazuje mnohé terapeutické indikace v léčebných procedurách lidí. V tomto směru bylo napsáno mnoho příspěvků, často jako výsledků výzkumu biologických účinků,lékařských zkušeností i laických zjištění. Jsou prokazovány účinky astenické, trávicí, urogenitální,nervové, kožní a jiné, kupř. vlastnosti preventivně ochranné, posilující.

 Nejčastější způsob použití je podání mateří kašičky velikosti hrášku pod jazyk, nebo vmíchané do medu. Biochemické složení mateří kašičky je velmi složité, avšak lidský organismus také. Proto je doporučeno vyjádření ošetřujícího lékaře, zda a jakým způsobem lze mateří kašičku užívat.

Mateří kašička je součástí několika farmaceutických, velmi účinných prostředků. Používá se také v kosmetických přípravcích.  (autor: Lukáš Pletka)

Propolis

Propolis, neboli „včelí tmel“ je látka pryskyřičné povahy, kterou včely sbírají z různých rostlinných zdrojů a používají ji v úle k desinfekčním účelům, vystýlání a vyztužení buněk v plástech, k tmelení trhlin a nežádoucích otvorů aj. Včely sbírají propolis nejčastěji na rašících pupenech některých stromů a povlacích mladých výhonků rostlin.

Propolis je pryskyřičná substance žlutohnědé, červenohnědé nebo zelenohnědé barvy. Kromě rostlinných pryskyřic obsahuje vosk, balzámy a éterické oleje, pyl a různé přimíšeniny. Má aromatickou pryskyřičnou vůni, která vytváří charakteristickou atmosféru v úle. Při teplotě 35 °C má polotuhou konzistenci, je lepkavý. Při nízkých teplotách je tvrdý a křehký, při vyšších teplotách řídne, bod tání se podle druhu pohybuje mezi 70 až 100 °C. Je málo rozpustný ve vodě, silně rozpustný v etylalkoholu a glycerínu.

Vlivem biologicky účinných látek (deriváty organických kyselin, flavonoidů, aldehydů, alkoholů,esterů aj.) má propolis zřetelné bakteriostatické a bakteriocidní (totálně ničící) účinky na celou řadu baktérií a brání rozvoji mikroorganismů, fungicidní a virocidní účinky aj. Vysoká teplota a var tyto látky povětšině degraduje. Těchto vlastností využívají včely k vytváření antibakteriálního prostředí v úlu odpařováním propolisu, kterým potírají stěny úlu a rámky plástů.

 Propolisový povlak zakonzervuje např. myš, vniklou do úlu a usmrcenou (kterou nemohou odstranit) tak, že ani po delší době nepodléhá hnilobě. Má vliv i na pylová zrna, zamezuje totiž klíčení semen.

Včelař sbírá propolis odškrabováním z rámků, žlábků, ze stropních přikrývek nedosedajících na rámky, nebo vkládají nad rámky síťku, kterou včely zatmelí. Po krátkou dobu se nechává odpařit voda a pak se ukládá v dobře uzavřených nádobách, plastických sáčcích apod. pokud možno v chladu na tmavém místě.

Biologické účinky propolisu na organismus lidí jsou velmi značné, a jejich výčet by byl velmi rozsáhlý. Klinické využití propolisu v medicíně není dosud rozšířeno, převážně je využíván v lidové medicíně. Zdaleka nejsou dosud všechny vlastnosti a jejich působení na lidský organismus ověřeny,mnohé ani zjištěny. Podobně jako u mateří kašičky se doporučuje vyjádření lékaře.

Z propolisu se vyrábějí a jsou v prodeji různé přípravky: přírodní čištěný a extrahovaný propolis,propolisová pasta, propolisová tinktura (extrakt propolisu v alkoholu), propolisová mast aj. Propolis je z medicínského hlediska zkoumán po celém světě a často je očekáván významný efekt v léčení interních i kožních příhod.  (autor: Lukáš Pletka)

a ještě jednou PROPOLIS:

Propolis je pryskyřičnatá substance, kterou včely sbírají z různých rostlin a z jejich listů, pupenů a exudátů. Slovo propolis se skládá ze dvou částí „pro“ a „polis“, což znamená obrana „před“ „městem“. Včely jej využívají jako tmel, který udržuje vlhkost v úlu a neprosakuje vodu po dešti, zužují jím česno a slouží jako repelent a ochrana před vetřelci. Mrtvé vetřelce a cizorodé částečky, které včely nemohou z hnízda odstranit, obalí propolisem a tím zabrání hnilobě... a rozkladu. Odhaduje se, že v Evropě sebere ročně jedno včelstvo 50 – 150 g propolisu.
Propolis má dobré hydrofobní, protihnilobné a tepelně izolační vlastnosti, který má žlutohnědou až tmavě hnědou barvu. Chemické složení není ještě zcela prozkoumané a jedná se o více jak dvě stě různých látek.Rozložení jednotlivých komponent je 50-60% pryskyřic, 5-10% silic a jiných látek, 12-30% vosku, až 5% pylu, až 5% éterických olejů a až 5% organických a minerálních částí. Hlavní biologický účinek mají polyfenolové komponenty především fenolové kyseliny a flavonoidy.V současné době jsou zakládány studie, které zkoumají hlavní vlastnosti propolisu. Ty jsou antibakteriální, bakteriostatické, antivirové, antioxidantní, protinádorové, anestetické, stimulační, antitoxické, antifungální a protizánětlivý. (autor: Radim Janeček)

Včelí jed

Včelí jed je bezbarvá kapalina, která je sekretem jedové žlázy včely dělnice. Je používán včelou pudově k obraně včelího společenství v případě ohrožení.

Včelí jed je směs látek, které patří do různých chemických skupin. Má kyselou reakci a hořkou chuť. Obsahuje mnoho bílkovinných látek rozpustných ve vodě. Obsahuje histamin, dopamin anoradrenalin, z bílkovinných látek především melitin a apamin, které se skládají z více druhů aminokyselin. Melitin je ze všech složek, které působí na tkáně savců, nejdůležitější. Poškozuje buněčné struktury, rozkládá bílé a červené krvinky, způsobuje odumírání buňky. Apamin je obávanou složkou pro působení na centrální nervový systém a mozkovou tkáň. Účinné složky jedu jsou relativně odolné k působení teplot až do 100 °C.

 K aplikaci jedu používá včela žihadlo. Je to tenký ostrý hrot s vratizoubky a žihadlovým aparátem,způsobujícím při bodnutí do měkké podložky (např. kůže) vstřikování jedu. Zoubky zamezí vytažení žihadla, celý žihadlový aparát si včela vytrhne a po chvíli uhyne. Jakmile včela vpíchne osobě žihadlo, reaguje tělo na jed tvorbou protialergické látky. Pokud se vyvine v organismu málo této protilátky, nebo žádná, může alergická reakce způsobit velmi

nepříjemné potíže, výjimečně i smrt. Včelař, u něhož je vytvořeno dostatek obranných látek v krvi, nepotřebuje vytváření protialergických látek a není na včelí jed alergický. Pokud však delší dobu nedostal žihadlo, obranné látky v krvi ubývají a alergie na včelí jed se vrací.

Včelí jed může být včelám uměle odebírán pomocí speciálního zařízení s gumovou fólií, do níž včely za přítomnosti elektrického indukovaného napětí vpichují žihadla. Odebraný jed je používán pro farmaceutické účely.  

(autor: Lukáš Pletka)

Medové recepty

Maso

Kapr na medu

Suroviny:

Kapr, 6 lžic medu, 80 g másla, 2 lžíce dijonské hořčice, 1 lžička worchestru, 100 g vlašských ořechů, sůl, pepř

Postup: Vykuchaného kapra bez hlavy omyjeme a osušíme. Posolíme a opepříme. Troubu předehřejeme na 180 °C, pekáč vymažeme trochou másla. Rozpustíme máslo, smícháme s medem, hořčicí a worchestrem. Vnitřek kapra potřeme částí omáčky. Kapra vložíme do pekáče posypeme ořechy a přelijeme zbylou omáčkou. Zakryjeme alobalem a dáme péct. Po dvaceti minutách odstraníme alobal, kapra přelijeme výpekem, případně podlijeme trochou vody a dopečeme.  (autor: Lukáš Pletka)

Kachna na medu

Suroviny: Menší kachna, sůl, 2 lžíce sojové omáčky,4 lžíce medu, 1 lžička mletého zázvoru, 2 dl bílého vína, 150 g mražené čínské zeleniny, 1lžíce solamylu.
Postup: Očištěnou kachnu zevnitř nasolíme a zvenku natřeme směsí umíchanou ze sojové omáčky, medu, zázvoru a poloviny bílého vína. Uložíme na chladné místo a necháme nejméně 2 hodiny odležet (doporučená doba je kolem 5 hodin).
Připravenou kachnu vložíme do pekáče (remosky), zakryjeme a pečeme ve vyhřáté troubě (remosce) doměkka. Během pečení často natíráme medovou směsí a často obracíme. Upečenou kachnu naporcujeme, vykostíme a pokrájíme na tenké plátky. Z výpeku slijeme téměř všechno sádlo a do šťávy dáme čínskou zeleninu, podlijeme zbylým vínem a udusíme. Nakrájenou kachnu rozložíme na talíře a podáváme s dušenou zeleninou.  (autor: Lukáš Pletka

Pikantní grilované roštěnky s medovou marinádou

Suroviny: 4 roštěnky, 4 lžíce medu, 4 stroužky česneku, 1 lžička hrubě mletého pepře, 2 lžičky drcených hořčičných semínek, 2 lžičky chilli

Postup: Roštěnky naklepejte, osolte a vetřete do nich koření a med. V míse nechte v chladu a zakryté odležet alespoň 3 hodiny, nejlépe do druhého dne. Poté grilujte nejlépe na kameni.  (autor: Lukáš Pletka)


Medová majonéza

Suroviny: 2 velké lžíce medu, 2 žloutky, 250 ml rostlinného oleje, 1 lžička hořčice, citrónová šťáva
Postup: Med a žloutky šlehejte a po kapkách přidávejte olej. Když hmota zhoustne opatrně vmíchejte citrónovou šťávu a hořčici. Servírujte k masu nebo pečeným bramborám.  (autor: Lukáš Pletka)

Moučníky

Domácí turecký med

Suroviny:
140 g domácího medu, 170 g cukru moučka, 4 bílky, sekané ořechy na jemno. 
Příprava receptu
Takže napřed si pomalinku rozmícháme ve vdoní lázni med. Mezitím si rozšleháme bílky s cukrem do tuhého stavu, které dáme do vodní lázně a pomalinku do bílků přiléváme ještě teplý med. Nakonec přidáme oříšky a je hotovo. Buď ho balíme do celofánu nebo mažeme na oplatky a též balíme,nejlepší je až odleželý druhý den.  (autor: Lukáš Pletka)

Medomáslo

Suroviny: Med 3 díly (375 g, to je asi 270 ml), máslo 2 díly (250 g)
Postup: Máslo s medem třete v misce až do vytvoření homogenní pomazánky, kterou uchovávejte v chladničce do snězení. Pokusně bylo zjištěno, že vydrží i déle než rok bez zjevné změny.  (autor: Lukáš Pletka)

Medovník

Suroviny: 500 g hladké mouky, 2 vejce, 160 g medu, 160 g cukru, 80 g másla, 2 lžičky jedlé sody, na špičku nože skořice Na náplň : 100 g práškový cukr, 10 ml kávový vývar, 100 g hladké mouky 250 ml, mléka, 100 g másla
Postup: Vejce, med, cukr a máslo utřete a na horké vodní lázni šlehejte až směs zpění a zhoustne. Potom sejměte z lázně, přidejte vodu, sodu a skořici. Pokračujte ve šlehání až do opětovného zhoustnutí. Pak směs nalijte na mouku připravenou na vále. Rukama vypracujte těsto, které nechte chvíli odpočinout a pak vyválejte na tloušťku 3 až 4 mm. Pláty upečte dorůžova na vymazaném a vysypaném plechu. Příprava náplně - polovinu cukru nechte zkaramelizovat na pánvi ( stále míchejte), zalijte kávovým vývarem, přidejte mouku rozmíchanou v mléku a svařte na hustou kaši. Máslo vymíchejte s druhou polovinou cukru a přimíchejte do vychladlé kaše. Upečené a vychladlé pláty spojujte náplní.  (autor: Lukáš Pletka)

Perníčky od Hubačů

Suroviny: 1,2 kg hladké mouky, 250 g moučkového cukru, 450 g tekutého medu, 3 lžičky jedlé sody, 4 celá vejce, 1 Hera, 1 balení koření „Medový perník“ – KOTÁNYI, 1 lžička skořice.

Postup: Mouku i s cukrem přesejeme přes síto, smícháme se sodou a kořením. Heru rozpustíme,  společně s vejci a medem přidáme k ostatním surovinám. Vypracujeme těsto, přikryjeme ho mikroténovým sáčkem a necháme v chladu uležet alespoň 24 hod, může být odleželé i déle než týden. Před pečením vždy odebereme část těsta, necháme chvíli při pokojové teplotě a ještě jednou ho důkladně propracujeme (aby se nelepilo na vál, posypeme ho trochou mouky). Těsto by mělo být hladké a nemělo by se lepit na ruce. Vyvalujeme na dobře pomoučněném vále, placku rukou uhladíme, aby se leskla a vykrajujeme tvary. Pečeme při 180°C zhruba 10 – 15 min – podle velikosti perníčků. Po vyndání z trouby počítáme do 10 a potřeme povrch rozšlehaným vejcem. Skladujeme v chladu v uzavřené nádobě.  (autor: Lukáš Pletka)

Medový ošiaľ

Zloženie: 1 lyžica práškového cukru, 1 lyžica medu, 1 žĺtok, 0,1 dl portského vína, postrúhaný muškátový oriešok.
Príprava: Cukor, med, žĺtok a víno rozmiešame v šejkri. Nalejeme do pohára a posypeme muškátovým orieškom.(recept poskytl Jan Goro)

Meduškina zmrzlina

Zloženie: 3 vajcia, 3 lyžice medu, 2 vanilkové cukry, 2 šľahačkové smotany.
Príprava: Žĺtky dôkladne vymiešame s 3 lyžicami medu. Bielka vyšľaháme so štipkou soli a s vanilkovým cukrom na tuhý sneh. Osobitne vyšľaháme šľahačkové smotany, do ktorých zľahka zašľaháme vymiešané žĺtky a opatrne vmiešame sneh. Zmes vylejeme do formy a dáme na niekoľko hodín do mrazničky..(recept poskytl Jan Goro)

Turecký med II

Zloženie: 4 bielka, 370 g kryštálového cukru, 250 g medu, 250 g orechov (resp. 3 bielka), 180 g cukru, 100 g medu, 120 g posekaných orieškov), oblátky.
Príprava: Med zohrejeme v horúcej vode. Z bielok a cukru vyšľaháme tuhý sneh. Za stáleho miešania, tenkým pramienkom prilievame med a nad parou šľaháme, kým zmes nie je horúca. Primiešame orechy a vylejeme na plech vyložený oblátkami. Navrch položíme druhú vrstvu oblátok, zaťažíme doskou a necháme stuhnúť. Na druhý deň krájame na pásiky..(recept poskytl Jan Goro)
 

Nápoje

Medovo-rumová káva

Suroviny:  Na jeden šálek - 1 čajová lžíce medu, 1 vejce, 2 cl koňaku, 1,5 dl silné kávy, 2 polévkové lžíce šlehačky.
Postup: Vajíčko s koňakem a s medem našlehejte do pěny, směs nalijte skleněného kávového poháru, přilijte horkou kávu, ozdobte šlehačkou.  (autor: Lukáš Pletka)

Punč

Postup:  v 750ml teplé vody rozpustíme 300g medu,přidáme šťávu z jednoho citronu a jednoho pomeranče.Přilijeme 500ml bílého vína a 125ml rumu.Směs zahřejeme ale nevaříme.Punč podáváme horký.  (autor: Lukáš Pletka)

Žihadlo

Postup: Vymačkáme šťávu z 1kg citronů přidáme 1kg medu a zalijeme 1 l slivovice. Vše důkladně promícháme a necháme den odpočinout. Množství medu s citronem lze upravit podle vaší chutě.  (autor: Lukáš Pletka)

Medové pokušení

Suroviny: pomerančový džus 4 cl, citrónová šťáva 2 cl,smetana 2 cl,med 10 g
Postup: Do šejkru dáme led, přidáme všechny suroviny a silně, delší dobu protřepáváme. Přes sítko nalijeme do koktejlové sklenky.  (autor: Lukáš Pletka)

Domácí medové pivo

Suroviny: 1,2 kg medu, 9 l vody, 20 g chmele, hrnec, plátěný pytlík, pivní kvasinky, demižon.
Postup: Výroba není náročná a nebudeme k tomu ani potřebovat žádné speciální přístroje. Nejprve připravený med uvaříme s vodou. Směs vaříme zhruba půl hodiny. Cílem je dosáhnout 10 litrů, proto odpařenou vodu doplňujeme. Do hrnce s medem a vodou vložíme plátěný pytlík obsahující 20 gramů chmele. Celé necháme vařit dalších 30 minut. O chmel můžeme požádat v nejbližším pivovaru. Po vychladnutí vyjmeme 1 litr a do něj nasypeme 5 gramů pivních kvasinek. Necháme odstát na teplém místě šest až deset hodin. Roztok pak přelijeme do demižonu i se zbylými 9 litry a zavřeme tenkou tkaninou. 3-5 dní necháme kvasit, pak přemístíme do sklepa zhruba na 6 až 9 dní a stáčíme do lahví, nebo do soudku dle libosti. (autor: Lukáš Pletka)

Lidové léčitelství

Med jako první pomoc

Při popáleninách - Když se spálíme natřeme hned spálené místo medem. Chvilku to může pálit (asi 5 minut). Necháme co nejdelší dobu, alespoň půl hodiny. Pokud se to uděláh hned, tak se neudělá puchýř.
 
Při povrchových odřeninách se dá med použít na dezinfekci a hojení. Pokud potřebujeme rány překrýt obvazem, zajistí nám med, že se obvaz nepřilepí na ránu.
 
Při otevřeném hojení hlubokých ran je možné do rány dávat med. Potřebujeme-li dezinfikovat, přidáme do medu kapku levandulového éterického leje nebo éterický olej tea tree. Dáme do rány a přikryjeme zlehka nesterilním krytím.
 
Při bolesti v krku dáme na lžičku med a na něj kápneme kapku propolisové tinktury. Co nejdéle držíme v puse a povalujeme po jazyku, postupně polykáme. Propolis působí protivirově a protibakteriálně. Od bolesti uleví.
 
Propolis lze užívat i vnitrně během podzimu. Denně 1-3 kapky, zvyšuje imunitu.
 
Propolisová vlasová voda: 1 PL lžíce jablečného octa, do ní nakapeme 4 kapky propolisové tinktury. Dáme do sklenice vody a po umytí vmasírujeme do vlasů a vlasové pokožky. Zabraňuje tvorbě lupů a pomáhá při problémy s vlasovou pokožkou.
 
autor: Ludmila Kotalíková

Zázračný elixír

Do sklenného uzatváracieho pohárika prelisujeme 4 strúčiky cesnaku a nastrúhame cca 100 g zázvoru. Zalejeme medom. Necháme postáť aspoň mesiac (samozrejme ani pri dlhšej dobe sa nepokazí) a užívame pri chrípke a nachladnutí

recept poskytl Jan Goro

 

Projekty spolupráce

Exporty do RSS

RSS 0.91 RSS 1.0 RSS 2.0 Atom 1.0

Přihlášení k odběru zpráv

Dostávejte informace z našeho webu prostřednictvím e-mailů

Dožínky 2022

plakát

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
1
1
2
1
3
1
4
1
5
2
6
5
7
2
8
1
9
1
10
1
11
1
12
2
13
7
14
2
15
1
16
1
17
1
18
1
19
1
20
4
21
2
22
1
23
2
24
1
25
2
26
5
27
6
28
4
29
2
30
2
31
1
1
1
2
1
3
2
4
1

Upozornění

Upozorňujeme návštěvníky všech námi pořádaných veřejných akcí na skutečnost, že na akcích může být pořizována foto nebo videodokumentace. Každý účastník námi pořádané veřejné akce svým vstupem na akci bere na vědomí a souhlasí s tím, že může být zaznamenán na video nebo fotodokumentaci, která může být použita pro další veřejné šíření.